Německá technika z 2. sv. války

Maximální rychlost, které byl Goliath schopen dosáhnout byla 10 km/h. Baterie umožňovaly dojezd okolo 1,5 km na silnici a cca 800 metrů v terénu. Pro přiblížení k místu nasazení se používal jednoduchý dvoukolový vozík, který je vidět na snímku výše.

Výroba stroje této verze běžela od dubna 1942 do ledna 1944 a celkem jich v továrnách firem Borgward a Zündapp vzniklo 2650 kusů. Prvními jednotkami, které nové stroje dostaly byly snad Panzerpionierkompanie 811 až 815. Skutečné bojové nasazení "goliášů" však bylo minimální. O tom svědčí i fakt, že po německé kapitulaci v roce 1945 jich bylo stále ve službě ještě 2527 kusů.

Ještě v průběhu výroby této verze Goliath padlo rozhodnutí o vývoji nové verze, která by byla levnější a mohla by nést větší nálož na větší vzdálenosti. Na vývoji nástupce původního stroje spolupracovaly firmy Zündapp a Zachert. Nový Goliath dostal spalovací motor což zlevnilo výrobu a podstatně zvýšilo dojezd. Goliath s benzínovým motorem byl vyráběn ve dvou verzích.